(Jesse Webb)
Javert:
Tam,
do té tmy tmoucí,
ten
zběh znovu prchá,
ztracen
a sám.
Já
nejsem lhář,
svůj
boj dřív nevzdám,
než
setkám se s ním,
přece
jen tváří v tvář,
přece
jen tváří v tvář.
Ta
jeho pouť vede tmou,
za světlem
já šel bych rád,
pevně
věřím, že Pán půjde se mnou,
snad
i tentokrát.
Zběh
volí hřích a plamen a spoušť
a
já chci řád.
Tam,
kdesi ve hvězdách,
všechno
je psáno, nejspíš i o nás.
Kdo
smířil se snáz,
s
nečistým svědomím,
za
čím, chtěl jít
a v
co věřil kdo z nás,
a v
co věřil kdo z nás.
Všechno
je tam ve hvězdách,
sled
našich výher i ztrát,
i
ničemnost lidská i spravedlnost,
to
co nedá mi spát.
Kdo
zvolil hřích a plamen a spoušť,
ať
zná i Pád!
Tak
musí to být,
ten
zákon tu platí,
jinak
smýšlel jen Lucifer.
Ty
kdo ses dlužníkem stal,
tak
plať!
Ten
řád je fér.
S
pomocí Boží,
jednou
se dočkám.
Toho,
co plách,
musím
dopadnout.
Tak
já přísahám,
přísahám
při hvězdách!